Pak je třeba zamyslet se nad svým stravovacím režimem od základů a nastolit svému tělu takové podmínky, aby večerní přejídání nedostalo šanci.
To, že přejídání a nadměrný příjem energie obecně vede k nemalému množství problémů, jistě není nutné rozebírat do detailů. Nejen, že je tělo nucené zpracovávat obrovské
množství jídla, které v danou chvíli nepotřebuje, ale také se takové situace pojí
s výčitkami a dodatečným stresem z toho, že se tento koloběh neustále opakuje. Frekventované přejídání může vést nejenom k obezitě, ale také k negativním dopadům na metabolismus i trávení. A to rozhodně vašemu zdraví neprospěje.
Kde přejídání vzniká
Důvodů, proč může k nutkavým chutím na jídlo docházet, se nabízí několik. Odpověď je většinou kombinací několika faktorů, které se propojí a vytvoří opakovaný mechanismus. Ten na večerní bázi vyústí v potřebu sahat po jídle. A to přestože ho ve své podstatě ani nechceme a z racionálního úhlu pohledu ani nepotřebujeme.
Ve výživě je potřeba na stravovací režim pohlížet v dlouhodobém měřítku. V otázce přejídání je jednou z nejčastějších a nejdůležitějších příčin
podhodnocení energetického příjmu (nebo konkrétní skupiny živin) v kontextu jídelníčku jakožto celku.
Jakýkoliv deficit esenciálních živin dává tělu signál, aby energii získalo jiným způsobem. Tělo funguje jako chytrý přístroj, který vnímá každý nedostatek a na základě této informace si potřebnou energii chce obratem získat jinde, ať to stojí, co to stojí.

Během dne býváme povětšinou zaneprázdněni a máme na svém programu desítky aktivit, které nám mnohdy nedovolují zastavit se a myslet na jídlo tak, jako můžeme právě večer. Proto se často stává, že se na potřeby svého těla
vlivem stresu a uspěchaného režimu napojit nedokážeme,
hlad během dne nepociťujeme a subjektivně si myslíme, že svému tělu poskytujeme dostatek všeho, co potřebuje. Večerní doba, v níž máme konečně prostor a čas, a která se automaticky pojí se zpomalením, je tak ideální pro to, aby si tuto daň vybrala zpátky.
Systém návyků je mocný, a protože naše těla mají tendenci „usnadňovat“ si práci se vším, co se v jejich režimu objevuje na pravidelné bázi,
vytvoří si z přejídání snadno automatický mechanismus. V tom se můžeme zacyklit dříve, než bychom si to uvědomili. Dobrou zprávou však zůstává, že tyto návyky můžeme nejenom vytvářet, ale také měnit, formovat a odstraňovat.
Jak se večerního přejídání vyvarovat
Základem pro úspěšné ukončení večerního přejídání je začít
strukturovat celý svůj stravovací režim tak, aby náš organismus nebyl ochuzen o potřebné živiny již v průběhu dne. V praxi to znamená, že nad tím, co a v jakém množství jíme, musíme začít přemýšlet už od
prvního jídla dne a nedovolit, aby došlo k tomu, že podhodnotíme něco, co by se v závěru dne zpětně ozvalo.

Jakkoliv paradoxně to zní, nebojte se tedy v jistém slova smyslu
navýšit svůj příjem už od začátku dne. To, že si dopřejete
plnohodnotná jídla se zastoupením všech makroživin (bílkovin, tuků i sacharidů) a nebudete se v průběhu dne odbývat ani snižovat
velikost svých porcí, v konečném důsledku nedá tělu šanci, aby volalo po doplnění energie ve večerních hodinách. V žádném případě jídla nepřeskakujte – hlídejte si
rovnoměrné rozvrstvení živin do celého dne, aby váš organismus nedostatek nepocítil.
Kromě vyváženosti stravovacího režimu po nutriční stránce se zaměřte také na
techniku vědomého jedení. Před každým jídlem se v plném slova smyslu napojte na své tělo a zodpovězte si, jestli to, co cítíte, je opravu hlad, nebo jestli jde o chutě. Nejezte ve stresu a spěchu, ale své jídlo si naopak
dopřejte v pomalém tempu, sousto po soustu a s důrazem na to, abyste po dojedení věděli, co a proč jste snědli. Tento zdánlivě malý krok je velkou změnou ve vnímání potřeb vašeho těla a napomůže vám lépe identifikovat, co se vám organismus snaží naznačit.