Někoho převálcuje stres, únava, nedostatek energie nebo vlastní neovladatelné chutě. Někdo mlsá jen tak z nudy. Je dobré si uvědomit, že pokud to děláte příliš často, cenou za krátkodobou slast vám budou z dlouhodobého hlediska kila navíc a/nebo zdravotní potíže.
Proč vlastně mlsáte?
Důvodů je několik. Možná vaše
jídlo nebylo dostatečně výživné a úplné. Nebo jste ho do sebe
v rychlosti naházeli, aniž byste si ho vychutnali. Příčinou může být i to, že
hladina cukru v krvi vám divoce kolísá (v důsledku nesprávných stravovacích návyků) a vaše tělo potřebuje další dávku cukru. A možná jste si jen vytvořili
zvyk dát si po každém jídle něco sladkého, případně máte se sladkostmi
emocionální spojení. Například pokud vás v dětství rodiče odměňovali sladkostmi, máte tuto tendenci i dnes.
Když se cukr metabolizuje, aktivuje v mozku „centra odměny“. Uvolňuje se kromě jiného dopamin, který
způsobuje příjemné pocity. A tak si mozek žádá
cukr znovu a opakovaně, aby tyto pocity mohl opět zažít. Jde také o vrozený mechanismus přežití. Kdysi ve volné přírodě
sladká chuť znamenala, že je potravina bezpečná. Jedovaté nebo jinak pro člověka nevhodné plodiny mohly být hořké nebo trpké, ale nikdy ne sladké. Lidé mají tedy sladkou chuť podvědomě spojenou s pocitem bezpečí a také pohodlí.
Jak z toho ven?
V závislosti na příčině mlsání může být skoncování s ním více či méně obtížné. Někdy stačí „jen“ vyměnit jeden zvyk za jiný. Například
vyměníte sladké za jinou výraznou chuť. Koláček vyměníte za porci ovoce nebo 1 kostku hořké čokolády. Kyselé nebo kořeněné jídlo vám také může pomoct zmírnit chuť na sladké. V případě, že potřebujete za hlavním jídlem „tečku“, zkuste si dát šálek kvalitní kávy.
Kdo jí příliš rychle, připravuje se o radost z jídla. A to chybějící potěšení následně hledá ve sladkém. Pokud porci jídla sníte za 10 minut, budete po dojedení cítit větší hlad, než kdybyste tu porci jedli 30 minut. Tělu totiž trvá přibližně 15–20 minut, než vyšle signál do mozku o nasycení. Proto
zpomalte při jedení a vnímejte chuť, vůni a konzistenci jídla.
Divoce kolísající hladina cukru v krvi
je důsledkem konzumace většího množství rychlých sacharidů, přičemž někteří lidé jsou citliví na výkyvy cukru v krvi více, jiní méně. Abyste je minimalizovali, dbejte na
dostatečný příjem vlákniny, kvalitní, vyváženou a zdravou stravu. Ta je základním předpokladem zkrocení mlsného jazýčku. Konzumujte komplexní sacharidy, jako jsou zelenina, luštěniny, obiloviny v podobě celých zrn nebo rýže, která se tráví pomaleji.
Jezte více bílkovin a zařaďte do jídelníčku i zdravé tuky. Právě kombinace
bílkovin a zdravých tuků vás zasytí na delší dobu než sladká a mastná jídla. Potraviny s vyšším obsahem vlákniny (luštěniny, ovoce, zelenina, ořechy, …) vás zase lépe zasytí, aniž by výrazně zvýšily hladinu krevního cukru. Vláknina také potlačí chuť do dalšího jídla, čímž zabráníte přejídání a přijímání zbytečných kalorií. V ideálním případě byste každý den měli přijmout 50 gramů vlákniny z kvalitního jídla.
Emoční jedení bývá spojené s příjemnými, ale častěji s nepříjemnými pocity a situacemi. Kdo hledá útěchu ve sladkostech, když je nešťastný, smutný nebo vystresovaný, dostává se do začarovaného kruhu krátkodobého potěšení a dlouhodobého pocitu viny. Z něj se dá dostat ven jen v případě, kdy si svou situaci uvědomíte a připustíte. Dále je potřeba
naučit se rozlišit mezi skutečným hladem a psychickou potřebou jíst (resp. mlsat) a také si uvědomit,
co je spouštěčem pocitů, které vedou k mlsání. Pokud máte ve zvyku se sladkostmi odměňovat například za náročný den v práci, zkuste
si najít jinou formu odměny, která pro vaše zdraví bude naopak prospěšná. Například masáž, procházka v přírodě, šálek čaje nebo cokoliv jiného, co vás potěší.
Stres a negativní emoce ze sebe zaručeně dostanete i během cvičení.
A ještě jednoduchá rada na závěr. Co nemáte po ruce (doma, v práci, v autě), to vás lákat nebude. Proto si
nedělejte zásoby sladkostí, nekupujte to, čemu se chcete vyhnout a jen vás to zbytečně pokouší.