Nejlepší stroj, jaký jsem kdy používal. Je lepší než eliptický trenažér i veslařský trenažér. Pro udržení kondice není nic lepšího! Nezatěžuje ani kolena, ani bedra!

Montáž Výrobek jsem montoval na zeď. Samotný postup sestavení a přichycení přístroje je v zásadě jednoduchý, mám k němu ale několik negativních poznámek. Za prvé: v návodu je podle všeho nesprávné schéma přichycení horní „uchycovací“ desky k trenažéru. Schéma neodpovídá skutečnému provedení ani dodaným šroubům a maticím. Ve skutečnosti zde nejsou samostatné matice, ale matice přivařené k desce. Dodané šrouby jsou navíc podivně dlouhé. Předpokládám, že ve skutečnosti patří k desce na podlahu, kterou jsem při montáži na zeď nevyužil. Ve výsledku ale vše drží, takže OK. Za druhé: v balení jsou čtyři šrouby pro uchycení ke zdi. Jsou robustní a kvalitní a za správné považuji i to, že výrobce nepřikládá univerzální hmoždinky. Každý si musí zvolit vhodné podle materiálu stěny. Problém je, že všechny čtyři šrouby mají stejnou délku, která podle mě odpovídá spíše hornímu, „krátkému“ uchycení. U spodního uchycení se totiž používají vymezovače mezi přístrojem a zdí, takže po jejich započtení zbývají pro ukotvení do samotné stěny odhadem asi 2 cm šroubu. To mi na bezpečné uchycení poměrně těžkého přístroje připadá dost málo. Dokoupil jsem proto dva stejné, ale delší šrouby. Dva původní šrouby, které mi tím zbyly, jsem využil k uchycení horní desky čtyřmi šrouby namísto dvou uvedených v návodu. Deska má prozíravě připravené čtyři otvory a při montáži do cementovláknité desky mi přišlo rozumnější využít všechny čtyři s kvalitními hmoždinkami. Pro většinu lidí, kteří budou přístroj používat s dodávanou deskou, to zřejmě nebude podstatné. Spíš to ilustruje trochu lajdácký přístup k dotažení detailů: návod, skutečné provedení, dodané šrouby a jejich délka spolu úplně nekorespondují. Nejvíc mě ale pobavila elektrická přípojka. Po kompletním namontování zjistíte, že zásuvka je na zadní straně přístroje. V kombinaci s malou vzdáleností přístroje od zdi a rovnou zástrčkou napájecího kabelu to znamená, že po dotažení přístroje ke zdi už zástrčku prakticky není možné zasunout. Takže šrouby zase povolit, přístroj odtáhnout, zasunout kabel a znovu dotáhnout. Pominu-li poněkud fascinující ergonomii tohoto řešení, kdy při montáži na zeď nelze napájecí kabel na straně přístroje běžně zasouvat a vytahovat, nejsem nadšený ani z toho, že je po dotažení kabel u zástrčky poměrně výrazně přitlačený a ohnutý směrem ke zdi. Když už je zařízení takto konstrukčně řešené, opravdu by v návodu pro montáž na zeď mohl před finálním dotažením existovat krok „ZASUŇTE NAPÁJECÍ KABEL“. Nepřekvapivě tam není. :-) Používání přístroje Na přístroj jsem přešel ze zdravotních důvodů, dříve jsem používal veslařský trenažér. Nemám zkušenosti s běžkařskými trenažéry jiných značek a nejsem ani zkušený „trenažérový běžkař“, takže hodnotím z pohledu začátečníka. Samotná mechanika stroje na mě působí velmi dobře. Konstrukce i madla jsou solidní, vše běží plynule, bez trhavých pohybů nebo jiných problémů. V tomhle směru zatím spokojenost. Kde jsem naopak mírně až dost zklamaný, je software, displej a konektivita. Na jednu stranu jsem vlastně rád, že přístroj nemá žádný „fancy“ dotykový displej a složitý proprietární software, u kterého by člověk mohl za pár let řešit ukončenou podporu nebo nefunkční aktualizace. Invertovaný LCD displej navíc barevně dobře zapadá do designu stroje. S jeho čitelností je to ale za mě dost na hraně, někdy spíš za ní. Asi záleží na vkusu a očích uživatele. Pokročilejší možnosti nastavení jsem zatím příliš nezkoušel. Z toho, co jsem používal, je ovládání poměrně blbuvzdorné a svůj základní účel plní. Trochu nepříjemná jsou pro mě tlačítka na rukojetích. Jsou poměrně citlivá a při zavadění o nohu nebo jen o kalhoty ráda sama změní nastavení odporu. Naštěstí si toho člověk všimne díky pípnutí přístroje a odpor si nastaví zpět. Protože se během cvičení rukojeť o nohu přirozeně občas otře, považuji to za poměrně zvláštní ergonomické řešení. Ano, umístění tlačítek na jiné straně rukojeti by možná bylo o něco méně pohodlné při záměrném stisknutí, ale osobně bych to považoval za menší problém než nechtěné přepínání odporu během cvičení. Případně lze samozřejmě z ovladačů vyjmout baterie a problém je „vyřešen“ :-) V roce 2026 bych také upřímně očekával výrazně lepší kompatibilitu s aplikacemi třetích stran, obzvlášť u přístroje s takto základním displejem. Konektivita se v praxi omezuje na aplikaci Kinomap. Tu jsem nechtěl používat už u veslařského trenažéru, mimo jiné kvůli designu a poměrně zašitému bezplatnému režimu. U běžkařského trenažéru je situace bizarnější. Výrobce si tuto aplikaci zvolil, přestože Kinomap běžkařské trenažéry jako samostatnou kategorii (zatím?) vůbec nezná, takže tento přístroj řadí mezi veslovací. Ano, chvíli mi trvalo, než jsem ho vůbec našel. Při použití aplikace navíc LCD displej přístroje prakticky přestane dávat užitečné informace (nebo to s tím jenom nemumím). Výsledek? Raději používám přístroj „analogově“. Aktivitu zaznamenávám hodinkami Garmin, které mi ji synchronizuji se Stravou. Hodinky samozřejmě nemají data přímo z trenažéru, ale pro moje použití je to nakonec dostačující. Kdo chce víc, bude se muset skamarádit s Kinomapem. Podobně nepochopitelná je pro mě kompatibilita s hrudními pásy. Přístroj nepodporuje běžné Bluetooth ani ANT+ připojení hrudního pásu, takže pás, který bez problémů používám na kole nebo s veslařským trenažérem, zde využít nemohu. O to podivnější je to u zařízení, které Bluetooth konektivitu má kvůli spojení s mobilním telefonem. Z uživatelského pohledu to působí jako další oblast, kde se při vývoji nebo výrobě šetřilo na místě, na kterém bych to u moderního trenažéru příliš nečekal.