Odrážedla mají mnoho podob. Od plastových zvířátek na čtyřech kolečkách pro mrňousky, co sotva chodí, až po modely, které vypadají skoro jako opravdické kolo – s jedním zásadním rozdílem. Nemají pedály a často ani brzdu. Malí raubíři se na nich prohánějí stylem Freda Flinstona a převodovku mají v nohách.
Víte, že takto vypadalo i úplně první kolo pro dospělé? Na začátku 19. století jezdce nepoháněly pedály, ale vlastní nohy. Mnohem větší legrace! Člověk nešlape, ale vlastně běží v sedě. A přesně to dělají na odrážedle i nejmenší děti.
Připravit se ke startu…
Rovnováha hraje na kole prim, ale právě tady ztroskotává tréninková klasika – postranní kolečka. Dítě se nejdřív naučí šlapat a s těžištěm začne bojovat, až když mu kolečka seberete. Jak ale potvrzují pohyboví specialisté i výzkumy, nejrychlejší cesta k samostatné jízdě vede jinudy – přes odrážedlo. Ne nadarmo se mu v angličtině říká balance bike, tedy balanční kolo.
To totiž pomáhá rozvíjet rovnováhu přirozeně a vlastním tempem. Dítě může jít, běžet, odrážet se jednou nohou nebo oběma a taky “letět”, když má nohy ve vzduchu a frčí prostorem v rovnováze. Dostává čas zkoumat, co všechno jeho tělo v pohybu i prostoru zvládne.
Na cestu se navíc může vydat už batole. Od dvou let je na první odrážedlo připravená většina dětí. A s každou jízdou roste jejich samostatnost i sebedůvěra. Přechod na kolo je potom hračka, protože těžiště už mají dávno pod kontrolou.
Vstup do vyšší ligy
Rozjet to na kole bez zvládnuté rovnováhy? To si koleduje o pád. Ale šlapat bez rychlosti moc nejde, a to ani na dětském kole. Série neúspěchů pak může v dětech začít budovat strach a nejistotu. Jezdit na kole se navíc děti učí až později, když už na sebe bývají opatrnější. Co si mladší jezdci hravě osvojili flinstonovskou technikou, ti starší teprve složitě objevují.
Jak různé způsoby učení ovlivňují zvládnutí samostatné jízdy na kole, zkoumala studie portugalských univerzit publikovaná v roce 2022. Její závěry mluví jasně: Děti, které začínaly na odrážedle, zvládly jízdu na kole zhruba ve 4 letech (4,16 ± 1,34 roku), s postranními kolečky přibližně v 6 (5,97 ± 2,16 roku) a při přímém přechodu na kolo až v 7 letech (7,27 ± 3,74 roku). A rozdíl tří let v tomto věku? To představuje skoro věčnost!

Věk, kdy se děti naučily jezdit na kole, podle různých učebních cest. Zdroj: Studie
Poznámka: Čtyřmístné kódy označují pořadí a typ pomůcky. „0“ znamená, že dítě pomůcku nepoužilo. 1. pozice – odrážedlo, 2. pozice – kolo se dvěma postranními kolečky, 3. pozice – kolo s jedním postranním kolečkem, 4. pozice – přímé učení na klasickém kole (bez pomůcek). Například kód 1002 znamená, že dítě používalo odrážedlo a následně přešlo rovnou na klasické kolo.
Kdo brzo jezdí…
Naučit se jezdit na kole co nejdříve přináší spoustu výhod. Lepší kondice, radost z pohybu, legrace s rodinou nebo kamarády, emoční a sociální interakce… To ale není všechno! Dítě získá náskok s lavinovým efektem. Nejen víc času v sedle, ale i příležitostí k růstu. Rozvoj motoriky totiž souvisí s rozvojem kognitivních schopností a budováním sebejistoty. Dítě, které se nebojí pohybu, má větší tendenci být aktivní. To podporuje mozek, další učení, sebevědomí a… cyklus se roztáčí nanovo. Jeden úspěch vede k druhému, a to v těch nejformativnějších letech.
Odrážedlo vede
A také klame tělem. Ve zdánlivě jednoduchém vozítku se totiž skrývá mistr rozvoje. Každá jízda nabízí komplexní trénink nabitý okamžiky, které vyžadují kuráž, flexibilitu i schopnost zvládat emoce. A rozmanitost terénu, v němž děti objevují samy sebe, představuje zlaté dno. Co se naučí, totiž z velké části závisí na tom, jakým zážitkům je vystavíme. A na odrážedle si už od nejútlejšího věku osahávají rovnováhu, orientaci těla v prostoru, koordinaci i odvahu. Přechod na kolo pak bývá už jen sladkou tečkou.
Odrážedlo má zkrátka v rukávu esa, která tříkolka ani postranní kolečka nevyváží. A tím jeho výhody nekončí. Přečtěte si proč!

Jak odrážedlo připravuje děti na kolo?
- Hrubá motorika: Odraz začíná silou v nohách. Tu je potřeba vybudovat, aby mohl malý jezdec pořádně zabrat a vyrazit vpřed. Ale nejde jen o ni. Zápěstí a prsty se trénují na jemnější úkony. A taky na pozdější suverénní jízdu na kole.
- Rovnováha v akci: Těžiště na odrážedle rozhodně neusne na vavřínech. Dvě kola a žádná boční podpora, to je doslova akrobatická škola! Udržet se v sedle i při změně směru? Pěkné umění. Tu největší výzvu při jízdě na kole – rovnováhu – pak bude mít dítě dávno v malíčku.
- Budování jádra: Bez pevného středu těla malý jezdec daleko nedojede. Rozjet se, udržet rovnováhu, zatočit a pak taky nohama zastavit. K tomu musí zapojit a posílit celou řadu svalů. Až si sedne na skutečné kolo, bude připravený zvládnout všechny potřebné manévry.
- Symfonie pohybů: Nohy se odrážejí, ruce manévrují, oči sledují okolí a trup to všechno vyvažuje – náročná etuda pro souhru mozku a svalů. Na kole už pak stačí jen začít šlapat.
- Orientace v prostoru a rychlé reakce: S odrazem vstupuje do hry i rychlost. Zatímco při chůzi jde o vyhlídkové tempo, na kolečkách to už pěkně sviští. Reakce musí zrychlit! Směr, vzdálenost, překážka... mozek jede naplno. A s ním i schopnost rychlého rozhodování. To je nepostradatelné pro každou bezpečnou jízdu – na kole i životem.
Cestu ke kolu si s trochou podpory najde téměř každé dítě. Čím dál víc zkušeností i výzkumů ale ukazuje, že s odrážedlem to jde nejen rychleji a s větší lehkostí, ale také mnohem dřív. Tak co myslíte, přišel čas se odrazit? Zjistěte, jak vybrat správné odrážedlo pro vaši ratolest, a vyšlete ji na cestu za vlastním dobrodružstvím!
