Zhubl jsem 31 kilo a jsem nový člověk

Jmenuji se Michal. Můj příběh začal v roce 2008, kdy jsem oslavil 45. narozeniny a můj lékař konstatoval 105 kg při výšce 173 cm. Z krve zjistil, že všechny zjišťované hodnoty mám nad limit: vysoký cholesterol, vysoký tlak, špatné jaterní i ledvinové testy..

Dnes jsem hrdý, vážím 77kg a krevní obraz i tlak mám takový, že by mi ho mohl kde kdo závidět. V roce 2012 mám v plánu absolvovat nejen půlmaraton, ale i celý maraton a navíc se zúčastním několika plnohodnotných terénních i klasických triatlonů a nikdo mě už nezastaví!

Můj příběh začal v roce 2008, kdy kolega z práce slavil 50. narozeniny. Jeho životním snem bylo vystoupit na Gerlachovský štít, tandemový seskok a zaběhnout maraton. Výstup na Gerlach jsem s ním absolvoval, skok z letadla jsme mu koupili k narozeninám a po pár pivech jsem prohlásil: „když uběhneš maraton, tak já půl". To byla osudová věta, které se hned chytlo několik sázkařů a já odcházel s jasným úkolem, zaběhnout do půl roku půlmaraton v čase do 2 a půl hodiny. Při studiích jsem celkem obstojně běhal dlouhé tratě, tak proč by to po nějakých 20 letech nešlo...

Shodou okolností mě v tuto dobu čekala preventivní lékařská prohlídka. Můj lékař konstatoval 105 kg při výšce 173 cm. Ani jsem všechno nevnímal a vybavil si větu Dr. Hrušinského a chystal se na cestu do Pelhřimova, abych si prohlédl nové krematorium, ať vím, do čeho lezu.

Tyto dvě události mě donutily se sebou začít něco dělat, a když mám uběhnout půlmaraton, tak musím běhat.

Na internetu jsem si vybral tréninkovou trať, sedl do auta a jel trénovat. Rozběhnu se a ejhle, po 100m zjišťuji, že tělo běžet neumí. Zbylou část trati dojdu alespoň svižnou chůzí. To se opakuje asi 3x s marným očekáváním, že si tělo na pohyb běhu přece musí vzpomenout. Pokusy o běh vzdávám, sedám k netu a hledám způsob, jak nejprve zredukovat váhu. Upravuji jídelníček v duchu pořadu „Jste to, co jíte", objednávám od inSPORTline eliptical Atlanta a začínám na sobě pracovat.

Šlapání na trenažeru mě docela baví, nikam nemusím, jsem doma v teple, sleduji televizi, poslouchám hudbu a světe div se, hubnu. Pomalu se stáváme nerozlučnými přáteli a já mám pocit, že už to nebude nikdy jinak. Po třech měsících jdu na kontrolu k lékaři a výsledky jsou vynikající – mínus 15kg, krevní testy všechny v normě a to se asi nemělo stát, usínám na vavřínech, postupně zapomínám na sázku a z trenažeru se stává docela pěkný kus nábytku, na který se dobře odkládají košile. Tímto okamžikem začala další etapa postupného nabírání tuků a návrat k době „vepřové".

V březnu 2011 stoupnu na váhu, která mi píše „Vstupujte jednotlivě !" a ukazuje číslo 108kg, nový váhový osobák. Opět sedám k netu a bádám, co s tím. Sám na to nemám, proto oslovuji odborníky, kteří tvrdí, že s jejich pomocí budu za chvíli jako laň a podstupuji ozdravnou hubnoucí kůru. Jejich metoda byla založena na principu úpravy jídelníčku a pohybu, což je dobré, ale jejich přístup nebyl optimální, proto spolupráci po 2 měsících a 10kg úbytkem vzdávám a hledám, jak dále.

Shodou okolností mě tehdy pracovní povinnosti přivedly do společnosti inSPORTline, kde se setkávám s ředitelem panem Markem Kapounem, o kterém se dozvídám, že se věnuje triatlonu a spolupracuje s inSPORTline trenérem, který ho vede k jeho cílům.

Vzpomínám si na sázku s půlmaratonem a říkám si, že když budu mít nějaký cíl, mohlo by jít vše snadněji. Prosím pana Kapouna, zda by mě zkontaktoval s jeho trenérem a ten prohlásil pro mě osudovou větu: „Pan Kopřiva Vám odpoledne zavolá". Jak řekl, tak se i stalo. Pan Kopřiva se odpoledne ozval s tím, že se dozvěděl, že chci uběhnout půlmaraton a navrhuje schůzku, kde se pobavíme o možnostech spolupráce a hned se proběhneme, aby zjistil, jak na tom jsem. Docela jsem ho zaskočil, když jsem řekl, že asi došlo k nedorozumění, protože já běhat neumím. Na chvíli se odmlčel, takovou odpověď nečekal, nicméně jsme si domluvili schůzku a tím začala, doufám, nová etapa mého života.

Začátky tréninku byly krušné. V obýváku jsem oprášil eliptický trenažer, na doporučení nakoupil další cvičební pomůcky – gymnastický míč, balanční podložku, in-line brusle, gumové expandery, sport tester. Vše mi doporučil a vybral můj nový trenér Petr Kopřiva. Seznamuji se také s výživovým poradcem inTRENÉR Vlastimilem.

Tréninky mi přinášejí obrovskou radost, protože výsledky a pokroky byly až neuvěřitelné a postupem mě vedou k novému životnímu stylu a poté dokonce k triatlonu. V rámci přípravy na půlmaraton jsem se zúčastnil dvou závodů X-TERRA EASY a dvou běžeckých závodů, kde jsem se nejen dostal do cíle, ale dokonce mě to nakoplo do další práce směřující k novým sportovním cílům v roce 2012.

Dnes jsem hrdý, vážím 77kg a krevní obraz i tlak mám takový, že by mi ho mohl kde kdo závidět. V roce 2012 mám v plánu absolvovat nejen půlmaraton, ale i celý maraton a navíc se zúčastním několika plnohodnotných terénních i klasických triatlonů a nikdo mě už nezastaví!

Jsem vděčný speciálně Petrovi, že mi změnil život a jedna velká věc - nedokážu si život bez pohybu představit. Vděčím a děkuji společnosti inSPORTline a jejich inTRENÉRům.

Michal Šubrt, V Odrách 1. 1. 2012 (právě jsem se vrátil z novoročního běhu:)